Déclinaison / Conjugueur latin
| SINGULIER |
| Nom. | expavefactus |
| Gen. | expavefacti |
| Dat. | expavefacto |
| Acc. | expavefactum |
| Abl. | expavefacto |
| Voc. | expavefacte |
| PLURIEL |
| Nom. | expavefacti |
| Gen. | expavefactōrum |
| Dat. | expavefactis |
| Acc. | expavefactos |
| Abl. | expavefactis |
| Voc. | expavefacti |
| SINGULIER |
| Nom. | expavefactă |
| Gen. | expavefactae |
| Dat. | expavefactae |
| Acc. | expavefactam |
| Abl. | expavefactā |
| Voc. | expavefactă |
| PLURIEL |
| Nom. | expavefactae |
| Gen. | expavefactārum |
| Dat. | expavefactis |
| Acc. | expavefactas |
| Abl. | expavefactis |
| Voc. | expavefactae |
| SINGULIER |
| Nom. | expavefactum |
| Gen. | expavefacti |
| Dat. | expavefacto |
| Acc. | expavefactum |
| Abl. | expavefacto |
| Voc. | expavefactum |
| PLURIEL |
| Nom. | expavefacta |
| Gen. | expavefactōrum |
| Dat. | expavefactis |
| Acc. | expavefacta |
| Abl. | expavefactis | |