Déclinaison / Conjugueur latin
| SINGULIER |
| Nom. | probativus |
| Gen. | probativi |
| Dat. | probativo |
| Acc. | probativum |
| Abl. | probativo |
| Voc. | probative |
| PLURIEL |
| Nom. | probativi |
| Gen. | probativōrum |
| Dat. | probativis |
| Acc. | probativos |
| Abl. | probativis |
| Voc. | probativi |
| SINGULIER |
| Nom. | probativă |
| Gen. | probativae |
| Dat. | probativae |
| Acc. | probativam |
| Abl. | probativā |
| Voc. | probativă |
| PLURIEL |
| Nom. | probativae |
| Gen. | probativārum |
| Dat. | probativis |
| Acc. | probativas |
| Abl. | probativis |
| Voc. | probativae |
| SINGULIER |
| Nom. | probativum |
| Gen. | probativi |
| Dat. | probativo |
| Acc. | probativum |
| Abl. | probativo |
| Voc. | probativum |
| PLURIEL |
| Nom. | probativa |
| Gen. | probativōrum |
| Dat. | probativis |
| Acc. | probativa |
| Abl. | probativis | |