Déclinaison / Conjugueur latin
| SINGULIER |
| Nom. | proclivis |
| Gen. | proclivis |
| Dat. | proclivi |
| Acc. | proclivem |
| Abl. | proclivi |
| Voc. | proclivis |
| PLURIEL |
| Nom. | proclives |
| Gen. | proclivĭum |
| Dat. | proclivĭbus |
| Acc. | proclives |
| Abl. | proclivĭbus |
| Voc. | proclives |
| SINGULIER |
| Nom. | proclivis |
| Gen. | proclivis |
| Dat. | proclivi |
| Acc. | proclivem |
| Abl. | proclivi |
| Voc. | proclivis |
| PLURIEL |
| Nom. | proclives |
| Gen. | proclivĭum |
| Dat. | proclivĭbus |
| Acc. | proclives |
| Abl. | proclivĭbus |
| Voc. | proclives |
| SINGULIER |
| Nom. | proclive |
| Gen. | proclivis |
| Dat. | proclivi |
| Acc. | proclive |
| Abl. | proclivi |
| Voc. | proclive |
| PLURIEL |
| Nom. | proclivĭa |
| Gen. | proclivĭum |
| Dat. | proclivĭbus |
| Acc. | proclivĭa |
| Abl. | proclivĭbus | |