Déclinaison / Conjugueur latin
| SINGULIER |
| Nom. | inobsoletus |
| Gen. | inobsoleti |
| Dat. | inobsoleto |
| Acc. | inobsoletum |
| Abl. | inobsoleto |
| Voc. | inobsolete |
| PLURIEL |
| Nom. | inobsoleti |
| Gen. | inobsoletōrum |
| Dat. | inobsoletis |
| Acc. | inobsoletos |
| Abl. | inobsoletis |
| Voc. | inobsoleti |
| SINGULIER |
| Nom. | inobsoletă |
| Gen. | inobsoletae |
| Dat. | inobsoletae |
| Acc. | inobsoletam |
| Abl. | inobsoletā |
| Voc. | inobsoletă |
| PLURIEL |
| Nom. | inobsoletae |
| Gen. | inobsoletārum |
| Dat. | inobsoletis |
| Acc. | inobsoletas |
| Abl. | inobsoletis |
| Voc. | inobsoletae |
| SINGULIER |
| Nom. | inobsoletum |
| Gen. | inobsoleti |
| Dat. | inobsoleto |
| Acc. | inobsoletum |
| Abl. | inobsoleto |
| Voc. | inobsoletum |
| PLURIEL |
| Nom. | inobsoleta |
| Gen. | inobsoletōrum |
| Dat. | inobsoletis |
| Acc. | inobsoleta |
| Abl. | inobsoletis | |