Déclinaison / Conjugueur latin
| SINGULIER |
| Nom. | proavitus |
| Gen. | proaviti |
| Dat. | proavito |
| Acc. | proavitum |
| Abl. | proavito |
| Voc. | proavite |
| PLURIEL |
| Nom. | proaviti |
| Gen. | proavitōrum |
| Dat. | proavitis |
| Acc. | proavitos |
| Abl. | proavitis |
| Voc. | proaviti |
| SINGULIER |
| Nom. | proavită |
| Gen. | proavitae |
| Dat. | proavitae |
| Acc. | proavitam |
| Abl. | proavitā |
| Voc. | proavită |
| PLURIEL |
| Nom. | proavitae |
| Gen. | proavitārum |
| Dat. | proavitis |
| Acc. | proavitas |
| Abl. | proavitis |
| Voc. | proavitae |
| SINGULIER |
| Nom. | proavitum |
| Gen. | proaviti |
| Dat. | proavito |
| Acc. | proavitum |
| Abl. | proavito |
| Voc. | proavitum |
| PLURIEL |
| Nom. | proavita |
| Gen. | proavitōrum |
| Dat. | proavitis |
| Acc. | proavita |
| Abl. | proavitis | |