Déclinaison / Conjugueur latin
| SINGULIER |
| Nom. | provocaticius |
| Gen. | provocaticii |
| Dat. | provocaticio |
| Acc. | provocaticium |
| Abl. | provocaticio |
| Voc. | provocaticie |
| PLURIEL |
| Nom. | provocaticii |
| Gen. | provocaticiōrum |
| Dat. | provocaticiis |
| Acc. | provocaticios |
| Abl. | provocaticiis |
| Voc. | provocaticii |
| SINGULIER |
| Nom. | provocaticiă |
| Gen. | provocaticiae |
| Dat. | provocaticiae |
| Acc. | provocaticiam |
| Abl. | provocaticiā |
| Voc. | provocaticiă |
| PLURIEL |
| Nom. | provocaticiae |
| Gen. | provocaticiārum |
| Dat. | provocaticiis |
| Acc. | provocaticias |
| Abl. | provocaticiis |
| Voc. | provocaticiae |
| SINGULIER |
| Nom. | provocaticium |
| Gen. | provocaticii |
| Dat. | provocaticio |
| Acc. | provocaticium |
| Abl. | provocaticio |
| Voc. | provocaticium |
| PLURIEL |
| Nom. | provocaticia |
| Gen. | provocaticiōrum |
| Dat. | provocaticiis |
| Acc. | provocaticia |
| Abl. | provocaticiis | |