Déclinaison / Conjugueur latin
| SINGULIER |
| Nom. | reprobus |
| Gen. | reprobi |
| Dat. | reprobo |
| Acc. | reprobum |
| Abl. | reprobo |
| Voc. | reprobe |
| PLURIEL |
| Nom. | reprobi |
| Gen. | reprobōrum |
| Dat. | reprobis |
| Acc. | reprobos |
| Abl. | reprobis |
| Voc. | reprobi |
| SINGULIER |
| Nom. | reprobă |
| Gen. | reprobae |
| Dat. | reprobae |
| Acc. | reprobam |
| Abl. | reprobā |
| Voc. | reprobă |
| PLURIEL |
| Nom. | reprobae |
| Gen. | reprobārum |
| Dat. | reprobis |
| Acc. | reprobas |
| Abl. | reprobis |
| Voc. | reprobae |
| SINGULIER |
| Nom. | reprobum |
| Gen. | reprobi |
| Dat. | reprobo |
| Acc. | reprobum |
| Abl. | reprobo |
| Voc. | reprobum |
| PLURIEL |
| Nom. | reproba |
| Gen. | reprobōrum |
| Dat. | reprobis |
| Acc. | reproba |
| Abl. | reprobis | |