Déclinaison / Conjugueur latin
| SINGULIER |
| Nom. | improbabilis |
| Gen. | improbabilis |
| Dat. | improbabili |
| Acc. | improbabilem |
| Abl. | improbabili |
| Voc. | improbabilis |
| PLURIEL |
| Nom. | improbabiles |
| Gen. | improbabilĭum |
| Dat. | improbabilĭbus |
| Acc. | improbabiles |
| Abl. | improbabilĭbus |
| Voc. | improbabiles |
| SINGULIER |
| Nom. | improbabilis |
| Gen. | improbabilis |
| Dat. | improbabili |
| Acc. | improbabilem |
| Abl. | improbabili |
| Voc. | improbabilis |
| PLURIEL |
| Nom. | improbabiles |
| Gen. | improbabilĭum |
| Dat. | improbabilĭbus |
| Acc. | improbabiles |
| Abl. | improbabilĭbus |
| Voc. | improbabiles |
| SINGULIER |
| Nom. | improbabile |
| Gen. | improbabilis |
| Dat. | improbabili |
| Acc. | improbabile |
| Abl. | improbabili |
| Voc. | improbabile |
| PLURIEL |
| Nom. | improbabilĭa |
| Gen. | improbabilĭum |
| Dat. | improbabilĭbus |
| Acc. | improbabilĭa |
| Abl. | improbabilĭbus | |